Vláda ČR na posledním pravidelném jednání schválila Zprávu o životním prostředí ČR 2018.
Stav životního prostředí byl v roce 2018 ovlivněn jak rostoucím výkonem ekonomiky, tak i extremitou teplotních a srážkových poměrů.
Rok 2018 byl na území ČR nejteplejší v dosavadní historii pozorování a zároveň byl i výrazně suchý. Kombinace vysokých teplot a nedostatku srážek, umocněné tím, že rok 2018 byl již pátým suchým v řadě, vedla k rozvoji extrémních projevů hydrologického a půdního sucha. Dlouhodobé sucho mělo zásadní vliv na stav povrchových a podzemních vod (mnohde byla dosažena odtoková a stavová minima) a na sektory zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství.
V důsledku dlouhodobých cílených opatření klesají i přes růst ekonomiky emise znečišťujících látek do ovzduší. V roce 2018 současně došlo i ke snížení podílu stanic, na kterých byly překročeny imisní limity pro roční průměrnou koncentraci benzo(a)pyrenu. Významným činitelem, který ke znečištění ovzduší, především v městských aglomeracích, přispívá, je silniční doprava. V menších obcích bez významnější zátěže z dopravy a z velkých zdrojů znečišťování ovzduší je rozhodujícím faktorem znečištění ovzduší lokální vytápění domácností.
Kvůli výrazně suchému roku 2018 došlo k nárůstu odběrů vody pro zemědělství, nicméně celkové odběry všech sektorů v porovnání s rokem 2017 klesly. Současně, vzhledem ke snížení odběrů povrchových a podzemních vod, došlo také k poklesu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. Vlivem rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury došlo také ke snížení ztrát pitné vody ve vodovodní síti.
Stav životního prostředí je v ČR negativně ovlivňován způsobem hospodaření s krajinou. Dlouhodobě dochází k poklesu rozlohy zemědělské půdy a k její přeměně na zastavěné a ostatní plochy, nicméně v roce 2018 došlo poprvé k meziročnímu zastavení rozšiřování ostatních ploch především díky úbytku dobývacích ploch. Na orné půdě dochází k utužování ornice zemědělskou technikou a nevhodný způsob hospodaření vede ke ztrátě ornice erozí, kdy se v kontextu změny klimatu zvyšuje riziko erozních událostí a většina těchto událostí je zaznamenána na půdách s absencí půdoochranných opatření.
Stav lesních ekosystémů byl v roce 2018 ovlivněn především velkým objemem celkové a nahodilé těžby, který byl v obou případech nejvyšší v historii. Většina této těžby byla provedena v návaznosti na rozšíření sucha a kůrovcové kalamity. Důvodem pro nízkou odolnost lesních porostů je i přes postupný mírný nárůst podílu listnatých dřevin jejich nízká ekologická stabilita způsobená především nevhodnou druhovou skladbou a nízkou prostorovou rozmanitostí.
I přes významnou snahu není z důvodu růstu ekonomiky zcela zřetelný posun v oblasti předcházení, produkce a nakládání s odpady, kdy dochází k dlouhodobému nárůstu produkce odpadů. Současně, i přes významný podíl materiálového využití, není zcela uspokojivá situace v oblasti nakládání s komunálními odpady, kdy převažuje jejich skládkování.
Na ochranu životního prostředí, resp. na řešení a předcházení negativních dopadů na životní prostředí jsou uvolňovány finanční prostředky, jejichž objem v roce 2018 meziročně vzrostl, a to především díky podpoře z evropských fondů. V jejich rámci zůstal i v roce 2018 hlavním zdrojem financování OPŽP.
